Tvůrčí psaní pro nikoho II.

4. října 2009 v 21:00 | Paželv
Recense na druhý díl učebnice Tvůrčí psaní pro každého od Markéty Dočekalové.


Druhý díl učebnice Tvůrčí psaní pro každého je ve srovnání s tím prvním o trochu nejapnější, ale obsahuje trochu zajímavější informace. (A až když se více začtete do autorčina literárního stylu, pochopíte, proč je seriál Ulice taková sračka.) Knížka slibuje, že vás po jedničce - věnované žurnalistice a scénáristice - konečně zasvětí do tajů literatury.

Nezasvětí. V druhém díle je méně přesných instrukcí, víc termínů, které vám k ničemu nebudou, je tu také víc moralisování a filosofických meditací o zkaženosti světa plného nečtenářů, ale jinak je jeho obsah zhruba identický s prvním. Autorka tentokrát necítí patologickou potřebu celou knihu dokazovat, že její oblíbený film a vzor všeho je E. T. Mimozemšťan (v prvním díle na něj bylo asi dvacet odkazů, v druhém jen šest), zato si ještě víc než v jedničce stěžuje na trpký osud literáta (mimochodem, sama krom scénářů k seriálům a novinových článků žádné literární dílo v obvyklém smyslu - díky Bohu - nevydala), je nesnesitelně ukecaná a předvádí svou obdivuhodnou neznalost základních principů bibliografické citace (když cituju jednu povídku, která kdysi vyšla v nějakém výboru, tak logicky uvedu jen překladatele té konkrétní povídky a ne překladatele celého výboru). Komentáře k citovaným autorům jsou tu ještě křečovitější, nelogičtější a nesmyslnější, než v prvním díle.

Kromě vysvětlení nejzákladnějších termínů (ich a er forma, fabule, žánr, komposice, vyprávěcí tempo, konflikt, dějství, gag, gradace, kontrast, flashback atd.), které vysvětlí tím způsobem, že je jasné, že je sama příliš nechápe (výklad o archetypech je vrchol) a zbytečných příkladů řekne něco, co by se v bodech a upřímně dalo napsat asi takhle:

1) Pište co nejkomerčněji, nejnereálněji a nejpapírověji. Vůbec nevadí, že váš příběh nemá myšlenku a že mu nikdy nikdo nebude věřit! Atraktivní prostředí a šablonovitý příběh je to, co dnes čtenáři chtějí!
2) Ač je komerčnost naším zářným cílem, nikdy nenapodobujte! Trh je napodobeninami přesycen.
3) Před psaním si pište osnovu děje. Osnovu děje získáte tak, že si nějakou dobu budete psát vše, co vás napadne (tzv. autorský deník), pak z toho vyberete, co se vám líbí, sestavíte příběh a přepíšete ho do civilizované podoby.
4) Všude systematicky cpěte zbytečné podrobnosti, ale používejte krátké věty, jako pro idioty. Rovněž všude systematicky cpěte maximum dějových zvratů, emotivních scén, zajímavostí, erotiky, extrémů a zdánlivě provokativních motivů.
5) Dialogy v knize používejte na sdělení emocí, ve filmu na sdělení čehokoliv - ale obojí se snažte nějak zatraktivnit, zestručnit a zpřirozenit. (Recensenta tu maně napadá výrok Stephena Kinga: "Vemte si příklad z Lovecrafta. To byl mistr v užívání dialogů. V celém svém díle nemá ani jeden!")
6) Po stránce dějové se úzkostlivě držte té nejodpornější šablony hollywoodského filmu!
7) Kvůli těm zlým pedantům z redakcí bude lepší, když budete používat správný pravopis a dodržovat všechny ty zbytečné formální normy odevzdávaného rukopisu.

Rozdíl je jen ten, že přesně v duchu doporučení, jež jsem tu shrnul jako čtvrté, je kniha plná zbytečných podrobností, odkazů na mnoho nelogicky nahromaděných autorů od Čapka po Čechova. O literatuře jako takové, psaní novel, povídek atd. se nedozvíte tradičně vůbec nic. Smyslem žánru učebnic tvůrčího psaní totiž není vychovat skupinu géniů, ale armádu průměrných pisálků, vyplňovačů šablon, kteří si psaním přivydělají pár set a pes po nich neštěkne. Pokud chcete být bohatí a slavní a nemáte literární talent, máte prostě smůlu, ať se paní Dočekalová snaží jak chce. Výjimkou je snad jen Dan Brown, který ale zatím měl kliku na témata.

Pokud jde o tvůrčí psaní jako takové, nemám moc co dodat k moudré větě, kterou napsal Andrzej Sapkowski, mimochodem nejpopulárnější polský spisovatel současnosti. "Vykašlete se na všechny učebnice tvůrčího psaní. Místo toho si radši ještě jednou pročtěte všechny své oblíbené knihy. To jsou vaše učebnice."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Noonien Soong | E-mail | 15. března 2014 v 10:52 | Reagovat

Zdravím (dobře, nenapadá mě lepší pozdrav).
Naprosto s vámi souhlasím. Nejsem si již jistá, kde jsem to našla, ale přesně tyto knížky (nejspíše) jsem viděla prakticky v internetové podobě. Na stránkách spisovatelů? Netuším. Pročetla jsem celý kurz a nedalo mi to víc, než učebnice pro základní školu, která v charakteristice radí, ať popíšeme vztah osoby k práci a přírodě za každou cenu.
Náš profesor na gymnáziu nám radil, ať to neposloucháme, že v té učebnici je to pro idioty, tak se tím nemáme zabývat, protože nás učil a ví, že máme na něco lepšího.
Archetypy mi připoměly ten kurz. A hlavně to s šablonou a tím, že máme psát, co lidé chtějí.
Podle autorčiných archetypů, kterým se máme vyhnout, bychom nemohli psát o ničem a nikom.
O její literární tvorbě, kterou tam prezentovala, ani nemluvě, protože to byl brak. Nikdy bych si nekoupila její knihu (kdyby ovšem nějakou napsala), protože její vlastní postava byla tak levná a bezduchá, že se i tom ani psát nedá.
Ještě jednou tedy píšu, že zcela souhlasím. Nejlepší je přečíst si své oblíbené knihy a dobré spisovatele. To člověka naučí psát.
Hezký den přeje čtenář.

2 gta 5 cheats ps4 money | Web | 28. června 2017 v 9:30 | Reagovat

•    Your article is fantastic and rewarding. I like it quite definitely. Hope to learning much more content from you.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama