Udělejte si svůj jazyk (3)

14. dubna 2010 v 17:16 | Paželv |  Lingvistika
Překlad Language Creation Kit od Marka Rosenfeldera.
Část třetí: dodatky - stylistika, etymologie a dialektologie


6.1 Stylistika

Přirozené jazyky mají značné množství rejstříků, stylů řeči - například obřadný, úřední, vědecký, novinářský, literární, hovorový, slangový... Určitým způsobem mluví děti, určitým způsobem básníci, horních deset tisíc mluví jinak než pouliční žebráci. Některé z forem se tvoří logickým způsobem. Obřadný jazyk je zastaralejší, někdy je pro rituály používána zcela jiná řeč (hebrejština versus jidiš v židovském prostředí). Řeč vzdělanců používá starší, delší, cizí, techničtější slova. Ve verduršitně jsou například technické termíny odvozeny z cadhinorštiny. Někdy se v jazycích přirozeně vyvinou humorné, slangové náhrady zaběžná slova. V románských jazycích jsou i mnohá velmi běžná slova, která vznikla jako humorné náhrady ve slangové latině. Francouzské tête je odvozeno z latinského slangového testa (hrnec), bouche je odvozeno ze slangového bucca (držka), namísto spisovného os (ústa). Cheval je ze slangového caballus (herka), místo spisovného equus (kůň). Slang si často vypůjčuje z jazyků národnostních menšin - připomeňme si českoromské čórovat, českoněmecké cálovat, spoustu slov z jidiš a tak dále.

6.2 Zdvořilost

Všechny kultury mají možnost vyjádřit zdvořilejší jednání. Ne ve všech jazycích je ale zdvořilost vyjádřeno gramaticky. Podle Anny Wierzbické spočívá zdvořilý způsob vyjadřování v angličtině (a také v češtině) především v tom, že se nikomu nic nevnucuje. Rozkazovací způsob se nahrazuje otázkami a podmiňovacím způsobem (Nedal byste si pivo?). Pseudootázek se ale také někdy využívá k nezdvořilému vyjádření: "Nechcete někdo toho kreténa poslat do prdele?" V polštině naopak není imperativ vnímán až tak negativně, pro nezdvořilý rozkaz se spíše využívá infinitiv. Japonština si v nepřímém vyjádření vyžívá ještě víc než angličtina - namísto impetrativu "Pijte Coca-colu" se používá "Koka kora o nomimashou!" ("Budeme pít Coca-colu). Jinak má japonština velmi komplikovaný systém zdvořilostí, vyjadřovaný časováním sloves. Někdy se využívá pro zdvořilý výraz i zcela jiné slovo než pro neutrální. Možnost oslovení je nesmírně úrodné pole ke komplikování vašeho jazyka. Ve spoustě jazyků se ke zdvořilému oslovení využívá množné číslo druhé osoby nebo různá forma třetí osoby. Někdy se oslovuje i úplně jiným slovem, toužíte-li po zdvořilém vyjádření (v rumunštině dumneavoastrã - vaše milost, srovnejte naše "pane inženýre", "pane doktore"). Asi by nějak šlo zformulovat universální pravidla zdvořilosti, ale možná by to nadělalo víc škody než užitku. Exempli granta, za zdvořilost může být třeba pokládáno to, že se vyhýbáte nesouhlasu, ale ve vaší kultuře by třeba nesouhlas vyjadřoval diskusi, svobodu názoru, respekt k ostatním. Nebo se říká, že samochvála smrdí, ale v Africe je samochvála někdy pokládána za zdvořilou. Naopak otevřená chvála ostatních je v Japonsku neslušná.

6.3 Poesie

Chcete-li skládat poesii, obraťte se radši na svoji Musu než na mne. Ale uvědomte si, že báseň nemusí být vždycky jen to, co se rýmuje. Ve staroanglické poesii byl verš založen na tom, že alespoň dvě slova ve verši začínala na stejnou hlásku. Latinská a řecká, takzvaně časoměrná poesie, byla založená na tom, že se podle určitého schématu střídaly dlouhé a krátké slabiky. Naše poesie je přízvučná, to znamená, že se podle určitých schémat střídají přízvučné a nepřízvučné slabiky (aniž by se verše nezbytně musely rýmovat). Francouzská a japonská poesie je založená na tom, že každý verš má určitý počet slabik. Dávná hebrejská poesie byla založena na paralelismu, tedy že jeden verš rozvíjel myšlenku druhého ("Nech spravedlnost plynout jako vody / A spravedlivost jako věčný proud"), nebo třeba na tom, že jednotlivé verše začínají na různá písmena podle abecedního pořádku (jako žalm 119).

7.1 Větší jazykové struktury

Svému fantasy jazyku můžete dodat hloubku tím, že mu dáte historii a příbuzné jazyky. Verdurština a barakhineiština se například odvozují z cadhinorštiny na stejném principu, jako se francouzština a španělština vyvinuly z latiny. Cadhinorština, Cuêzi a Xurnásh se zase všechny vyvinuly z pravýchodštiny těmitéž systematickými cestami, jakými se latina, řečtina a sanskrt vyvinuly z praindoevropštiny. Jak lze tyto vztahy naznačit?
- Vytvořte dublety pro obohacení vašeho jazyka. Pár slov je ze starobylé řeči odvozeno, ale upraveno tisíciletím hláskových změn, jiná byla převzata v původní podobě. Ve verdurštině jsou například tato dubleta: fezhir - směrovat / pegeio - nutit, sönil - sedlat / asuena - sedět, zanec - přicházet / ctanec - budoucnost, elut - spravedlivá hra / aelutre - čestný.
- Vytvořte si učené výpujčky. Právnické, vědecké, lékařské, básnické a teologické termíny ve verdurštině jsou často výpůjčky z cadhinorštiny, například vocet - kázání, gutia - epilepsie (v cadhinorštině to znamená "třást se"), menca - styl, škola. Verdurština si taky vypůjčila mnoho odborných termínů z Cuêzi: avisor - škola, deyon - hmota, risunen - kreslit. Navíc, některé termíny jsou přímo vypůjčeny z Cuêzi, jiné byly z Cuêzikdysi dávno přejaty do cadhinorštiny a poté je zdědila verdurština (risunen - risunden - cuêzijské risonda - kreslit, původně z risi - rákosové pero).
- Vytvořte výpůjčky z příbuzných jazyků. Verdurské kenek - velbloud, je výpůjčkou z barakhinejského kêntek, což je z cadhinorského kentos (rovina), které se změnilo ve verdurské "kent". Nebo třeba "chiste" - kytara, což je výpůjčka z jiného příbuzného jazyka, Ismaîn, a je odvozeno z původního sista - krabice, které se později vrátilo do cadhinorštiny jako cista - krabice.

Slova často při procesu vypůjčování mění svůj význam. Pár pěkných příkladů z verdurštiny:
- chayma: stan ze západského chaimba, přístřešky - protože přístřešky západních barbarů jsou ve skutečnosti stany
- dalu: král, z cadhinorského dalu - kníže - protože když se cadhinorská říše rozpadla, knížata se stala nezávislými vládci
- garlo: kouzelník, z cadhinorského garorion - moudrý muž; dvě r se asimilovala v jedno, podobně se latinské arbor změnilo ve španělské arbol
- kestora: fyzika, z cadhinorského kestora - obory vědomostí
- minyón: vychytralý, z cadhironského mingondul - žebrák, což je z mingonda - matrace (tj. všechno, co žebrák vlastní)
- nochula - společně, z cadhironského nodatula - svázaný
- poynore - bariton, z cuêzijského pomioro - mužně

7.2 Jak na to?

Tak, že se naučíte něco o historické lingvistice. Velmi stručný přehled vám dá FAQ na http://www.zompist.com/langfaq.html {překlad se chystá}, ale radši si na toto téma přečtěte nějakou knížku, třeba K pramenům slov. Uvědomte si, že zvukové změny jazyka v průběhu staletí jsou téměř zcela pravidelné. To je dobrá zpráva, protože to znamená, že všechna práce spočívá v tom, že stanovíte princip těchto hláskových změn a pak je prostě aplikujete na každé slovo, a dostanete krásnou slovní zásobu. Tady je několik změn, kterými se verdurština vyvinula z cadhinorštinu:
- ztráta koncového -os - corsos >cos
- p před s nebo t se změní na f - psis > fsiy
- c před samohláskou nebo n se mění v s - cisir > sisir, arcanis > arsani
- g před samohláskou se mění na zh - gina > zhina
- l mezi samohláskami se mění na y - bileta > biyeta
- nd, dr, lg a kr se mění na n, d, ly a rh - surdir > sudir, unge > unye
- dvojhlásky se zjednodušují: aidhos > adh, caer > cer, Endauron > Enäron

Pokud použijete na základ jinou sadu hláskových změn, vyvořite snadno sesterský jazyk. Například barakhinejština mění mezi samohláskami neznělé souhlásky na znělé (což je velmi obvyklé), vypouští koncovou hlásku každého slova a tak dále. Výsledkem je jazyk, který je verdurštině dost podobný:
Cadhinor Verdurian Ismaîn Barakhinei překlad
prosan prosan prozn proza chodit
molenia mólnia moleni molenhi blesk
ueronos örn rone feron orel
aestas esta este âshta léto
laudan lädan luzn laoda jít
geleia zhelea jeleze gelech klid

Pokud vás to zajímá, můžete použít program, který jsem za tím účelem napsal: http://www.zompist.com/sounds.htm

7.3 Nářečí

Stejný postup můžete použít při tvorbě dialektů. Lingvisticky je dialekt prostě sada takových jazykových změn, které nevedou k vzájemné nesrozumitelnosti. Dialekty se vytvoří prostě tak, že hláskových změn je méně a jsou méně drastické. Například verdurština má avélský dialekt, v něm jsou změny následující:
- nepřízvučné samohlásky se redukují na i (přednís amohlásky), schwa (zadní samohlásky) nebo slabičné r (před r)
- souhlásky mezi samohláskami se stanou znělými - spisovné epese se změní na ebeze
- tam, kde se cadhinorské c změnilo ve spisovně verdurské s, tam je v avélském dialektu sh
- tam, kde se cadhinorské ct ve spisovné verdurštině změnilo na zh, je v avélském dialektu taky sh

Dialekty mají také svoje vlastní nářeční slova, velmi často vypůjčená z jazyka některé národnostní menšiny nebo ze sousedského národa. Lidé si často myslí, že dialekt hlavního města je "čistší" než ostatní dialekty. Ve skutečnosti je to naopak - v centru kultruy se řeč mění rychleji, venkovské a izolované oblasti spíše zachovávají staré formy. Pokud vytváříte mezinárodní jazyk, nejspíš uděláte maximum pro to, abyste zabránili vzniku nářečních forem. To je ale jednak fušeřina a druhak fašismus. Proč nevytvořit mezinárodní jazyk s dialekty, reagující na fonologické poměry jednotlivých jazykových regionů. Výsledný jazyk, který bude mít varianty blízké přírozeným jazykům, může být přijatelnější než jazyk uniformní.

POZNÁMKA PŘEKLADATELE

Rosenfelderův spisek je samozřejmě psán na základě angličtiny a českému čtenáři by některé jeho výklady (např. o neužitečnosti členu) připadaly zbytečné. Proto byly některé kapitoly v pravém slova smyslu přepsány tak, aby byl příslušný jazykový jev vysvětlen na pozadí češtiny (tj. nepřesvědčuji o neužitečnosti, ale naopak o užitečnosti členu). Rovněž jsem se snažil podat čtenáři přiměřený výběr z české literatury k danému tématu, ten je vždy umístěn ve {složených závorkách} za výběrem originálním, ve stejných závorkách jsou také veškeré poznámky a dodatky překladatele. Snažil jsem se vyhnout odborným termínům, zvlášť těm méně známým, používal jsem je jen tehdy, kdy nebylo zbytí. A v neposlední řadě jsem v rámci možností omezil autorovu snahu po podávání ukázek z neobvyklých a exotických jazyků a snažil jsem se maximum jazykových jevů vysvětlovat na jazycích známějších. - Paželv
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 skalimil vuk | 2. května 2010 v 11:22 | Reagovat

Díky, moc zajímavé

2 Sfech | Web | 11. července 2013 v 9:51 | Reagovat

Děkuji za překlad. Je to velmi přínosné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama