Skřetština

11. května 2010 v 16:56 | Paželv |  Lingvistika
skurut-hai
Projekt umělého jazyka fantasy pronároda skřetů, určený ad hoc pro jednu jeskyni Dračího doupěte, která později záhadně a rozhodně ne z tohoto důvodu zanikla.

Zčásti snaha o vytvoření nejodpornějšího myslitelného jazyka, který by se hodil ke skřetům, zčásti nesystematické gramatické experimenty, které jsem si prostě chtěl někde vyzkoušet (slovesné vyjádření místa) a zčásti pouhé conlangové cvičení. Jediný rozsáhlejší text, který byl do jazyka přeložen, je volný překlad Internacionály, který najdete v dodatcích.

Nijak zvlášť ambiciózní, prostinký, opuštěný, ale použitelný, milý a přítulný. Chcete mně???



Úvod

Skřetština je nevýslovně primitivní jazyk nevýslovně primitivních tvorů. Není možné s ní vyjádřit jakékoli složitější emoce, slouží pouze k těm nejprimitivnějším vyjádřením. Skřeti mluví "bez lásky ke slovům a věcem", jak napsal Tolkien. Svou řeč ani necítí potřebu zapisovat, pokud to je nezbytně nutné, použijí groteskně znetvořené runové písmo. Jejich řeč je hnusná a umí ji jen málo neskřetů, ovšem právě tak málo skřetů umí i jiný jazyk.

Výslovnost je přepsaná foneticky, ve skřetí mluvě ovšem někdy splývají různé hlásky v závislosti na nářečích, dochází k palatalisacím a přídechům, nědy se zaměňuje např. m a n, t a k, jindy znělé a neznělé hlásky. Přízvuk je vždy na první slabice. Dejte pozor na to, že znělé souhlásky se na konci slov nemění na znělé jako v češtině. "Pah" se čte s h, nikoli s ch.
Dále, pokud se ve skřetštině v důsledku morfologie vyskytnou po sobě dvě samohlásky, čte se většinou jen ta druhá (minulý čas slovesa ge - být by měl být gean, ale je pouze gan).

Skřetština se až na několik nejzákladnějších slov neznámého, patrně onomatopoického původu vyvinula z jazyka elfů, protože skřeti mají být jejich protikladem. Je ale jeho silně znetvořenou podobou.

Skřetština je vytvořena pro potřeby Dračího doupěte. Berte ho jako freeware a open source ;-)

I.

"To je" se řekne "Rha ge".

"Rha" samo o sobě znamená "on, ona ono, ten, ta, to". Skřetština totiž nerozlišuje ukazovací a osobní zájmena ani rody. Pokud je navíc použito ve významu předmětu, znamená "něco", pokud ve významu přívlastku, znamená "nějaký, neurčitý, jistý". Rha se používá i jako neurčitý podmět (jako v české větě "Prší.") nebo jako ekvivalent německého "man" (německy: "man spricht" - "říká se"), nahrazuje tak i trpný rod, který skřetština nemá.

"Ge" je přítomný čas slovesa být. Skřeti nerozlišují v časování jednotlivé osoby ani čísla, pouze čas, takže sloveso být má pouze tři formy: minulou ("gan" - byl jsem, byl jsi, byl, byli jsme atd.), přítomnou ("ge" - jsem, jsi, je atd.) a budoucí ("geuk" - budu, budeš atd.).

Každá skřetská věta musí mít vyjádřen podmět a přísudek (v tomto pořadí). Tyto dva větné členy se musí vyskytovat v každé skřetské větě.

"To není" se řekne "Rha marg".

Slovo "rha" už známe, podívejme se tedy na zajímavé slovo "marg". Toto slovo je ve skřetštině velmi časté, nahrazuje totiž jakékoliv záporné zájmeno (nic, nikdo, žádný), slouží též jako větný zápor (v tom případě může ve větě stát na kterémkoli místě, většinou v závislosti na dialektu). Stojí-li na místě přísudku, znamená "není", ovšem pouze v přítomném čase. V ostatních časech je nutné použít i sloveso ge, být. Tedy:

to nebylo = rha gan marg
to nebude = rha gauk marg

ale

to není = rha marg.

Polární otázka (tj. otázka na níž je odpověď ano - ne) je shodná s oznamovací větou, pouze je na začátku věty částice "pah".

je to? - pah rha ge?

Podstatná jména se ve skřetštině nijak neskloňují, pouze mají množné číslo, o tom ale později.

Základní věty:
Rha ge leug. - Je zima.
Rha ge sivan. - Je noc.
Rha ge trahre. - Je pozdě.
Rha ge garh. - Je den.
Rha ge satna. - Je brzy.
Rha ge min. - Je to tady.
Rha ge han. - To je všechno.

Číslovky 1 - 20 (dál skřeti ostatně počítají jen výjimečně a skládání vyšších čísel se v dialektech liší):
ihan - pain - ederoha - meroha - mimepe
kaiker - slait - verith - derith - deg
yendeg - tendeg - tardeg - mardeg - mitheg
anbhen - tanbhen - edermhen - fetherthen - sigi.
Skřetština rovněž nerozlišuje mezi základními a řadovými číslovkami. Pokud je číslovka použita jako přívlastek, stává se automaticky řadovou.


II.

Skřeti dělí čas odlišným způsobem, než ostatní lidé. Rozlišují den (garh) a noc (sivan), každé období se dále dělí na hlídky (tenarp), které se dále označují slovy satna a trahre, brzký a pozdní. Dělí tedy den jen na čtyři šestihodinové úseky úseky:
sivan trahre - pozdní noc, druhá noční hlídka, zhruba od dvou do osmi hodin
garh satna - dopoledne, první denní hlídka, zhruba od osmi do čtrnácti hodin
garh trahre - odpoledne, druhá denní hlídka, zhruba od čtrnácti do dvaceti hodin.
sivan satna - brzká noc, od dvaceti do dvou hodin.

Rha ge sivan trahre. - Je čas druhé noční hlídky.
Rha ge raphe. - Je to pryč.
Sarge ge rha sivan. - Šaty jsou černé (dosl. oděv je něco černého)

Skřeti jsou od přírody barvoslepí, rozlišují pouze barvy černou a bílou, resp. světlou a tmavou. Názvy pro tyto barvy jsou shodné s názvy dne a noci, bílá je garh a černá sivan. Proto věta "rha ge sivan" může znamenat buď "je den" nebo "je to bílé". Pokud chceme říci je to bílé, řekneme ale spíš "rha ge rha sivan", tedy doslova "je to bílé něco". V případě barev se totiž ve skřetštině dává přednost použití přívlastku. Přívlastek se utvoří snadno - je vždy kladen za podstatné jméno, k němuž se vztahuje, a většinou má stejný tvar s podstatným jménem podobného významu. Přídavná jména jsou nesklonná.

Časování sloves je ve skřetštině snadné, protože se v něm nerozlišují osoby ani čísla. Časy jsou tři, minulý, přítomný a budoucí, nadto ještě universální kondicionál. Jejich koncovky jsou pro téměř všechna slovesa totožné a známe je ze slovesa být, jehož kořenem je slabika "ge" - minulý gan (koncovka -an), přítomný čas ge (koncovka -e), geuk (koncovka -uk). Můžeme tedy časovat i další slovesa, z nich jsou důležitá:

mít - naman, name, namuk (toto sloveso se častěji opisuje vazbou typu "meč jenž je můj", klasické sloveso name se vyskytuje jen v některých dialektech)
bojovat - savtan, savte, savtuk

Velmi důležitá je čtveřice tak zvaných místních sloves. Skřeti neznají místní předložky a většinu místních určení vyjadřují právě opisem pomocí těchto sloves.

přicházet - gachpan, gachpe, gachpuk
odcházet - gripan, gripe, gripuk
procházet - lachan, lache, lachuk
zůstávat - chagan, chage, chaguk

Jako slovesný infinitiv nebo jako sloveso v jiném než přísudkovém významu se používá vždy přítomný čas.

Výjimkou z tohoto pravidla o místních určeních je z elfštiny převzatá dvojice slov tinu (tady) a snum (tam)
Rha ge tinu. - Je to tady.
Rha ge snum. - Je to tam.

Zajímavou vlastností skřetštiny je, že nemají slova pro vyjádření dobra a zla. Mají pouze slovo gorik, což znamená asi tolik co "kvalitní" (o věci) nebo "zdatný" (o člověku). Mají rovněž z elfštiny výraz haratum, který doslova znamená "důležitý", je to například titul náčelníka kmene nebo obecně o výraz jakékoliv úcty či zdvořilosti vůči čemukoli, zpravidla vůči náčelníku kmene.

Další slova:

skurut = skřet
klimet = neskřet (elf, člověk, trpaslík aj.)
chuch = luk, střelná zbraň, lučištník (chuchmor, tedy doslova přeloženo, "kurva s lukem" je posměšná přezdívka elfů)

U těchto slov existuje jediná forma přechylování, která se ve skřetštině vyskytuje. Skurutra znamená skřetka a klimetra neskřetka, tedy např. lidská žena. Tato distinkce se ale používá jen, pokud je to nezbytně nutné (takže je zcela běžné i skřetské ženy označovat výrazem "skurut") a v množném čísle se pomíjí úplně.

Slova pro označení rodinných poměrů neexistují, uvědomte si, že skřeti žijí prakticky jako zvířata a kdo je jejich otec nebo matka je jim úplně jedno.

kanch - starý
jakch - mladý, nový
vejan - nebe, vzduch
pavur - země (hlína i oblast)
hast - město, vesnice nebo jakékoli lidské nebo skřetské osídlení
chutal - voda, řeka, jezero

Skřetština má také zvratné věty. Tvoří se tak, že v podmětu i předmětu je stejné zájmeno, v předmětu má ale navíc koncovku -en. On se zabil: rha tychelan rhaen.


III.

Osobní zájmena: já - vat, ty - kor, on - rha, my - thar, vy - chraj, oni - rhot. Jsou-li osobní zájmena použita jako přívlastky (tj. za podstatným jménem, k němuž se vztahují), stávají se zájmeny přivlastňovacími.

chals - zima
saj - oheň, světlo, teplo
molch - zdravý
tolop - nemocný
larech - peníze
stavba - romeb
mluvit - chete
slovo, jazyk - chetag
meč - hitel
zabít - tychle
lucht - důl
kynmut - choroba podobná lepře

Přídavná jména se v zásadě nestupňují, existuje jen zesílení jejich významu, tzv. elativ (ekvivalent v semitských jazycích). Ten by se dal přeložit českým slovem "velmi" a má podobu předpony yve-. Tedy například gorik = kvalitní, yvegorik = velmi kvalitní. Saj ga yvegorik = oheň je velmi dobrý (hoří to velmi dobře).
Yve (nebo také yver) samo o sobě znamená velký, roch potom malý.

IV.

Množné číslo se tvoří zcela pravidelně koncovkou -aj nebo jen -i. Skurutaj - skřeti, pavuraj - země, hastaj - města, snagai - otroci.
Nová slova:
japun - strom
vlap - rostlina
a, ale - vo (tyto dvě spojky skřeti nerozlišují)
ratcho - cesta
snaga - otrok, zloděj (také častá urážka, vůbec nejčastější nadávka užívaná vůči osobě)
moret - časté vulgární adjektivum
mor - kratší varianta předchozího
mach? - kde? (umisťuje se na začátek věty)
loch? - co?
char - který, jenž (asi jako anglické that)
rakchut - kůň
rakchute - jezdit na koni
nupt - kolik?
makt - co?
chrule - žít
nolt - jméno
ventle - vědět
turpe - pršet
tysek - kouř
amche - doufat
junke - myslet si (předpokládat)
tenhe - vědět určitě
mule - chtít
lurn - částice kondicionálu, asi jako anglické would, klade se na konec věty
rajne - jít
anto - teď
lupsur - jídlo
cheme - spát
kujure - hlídat
sonde - mlčet
lurse - dělat
mune - pomoci
ilte - volat
rve -
souhlasit
nuvtuche - trpět
holtre - hnát
chtale - téct, lít
gandve - lhát
pur - všichni
gunve - ztratit
kluv - zvíře
nyrk - vlk (také nadávka)
nyrke- zradit
punse - vázat
kulme - pít
tege - hledat, najít
unte - dát
name - poslat
lone - běžet
kume - kopat (v některých dialektech také obecně pracovat)
chure - sedět
valche - koupit
aplog - prase (také nadávka)
mute - hladovět
randur - hora
murhe - muset
rhume - nutit
sunke - smět
rorchale - zakázat
ruksim - hloupý
jusvu - pivo
lonk - rychlý
kul - pomalý (také nadávka)
pryre - stačit
riche - změnit
kechap - pytel
chrute - zemřít, být zničen
mung - proč

Rozkazovací věta je v podstatě věta v přítomném čase, jediný rozdíl je, že má místo podmětu slůvko "hen", které ale není částicí. Odborníci ho označují jako imperativní podmět. Hen savte - bojujte.

Ze slovesa utvoříme gerundium přidáním koncovky -och nebo jen -ch, někdy nepravidelně. Např. sonde - mlčet, sondoch - mlčení, ticho. Příčestí vytvoříme koncovkou -alt: sondalt, mlčící. V případě, že je sloveso použito v jiné formě než jako přísudek (např. jako infinitiv), má vždy přítomný čas.


UKÁZKY TEXTŮ

INTERNACIONÁLA

(Tuto píseň často používávali sovětští jazykovědci ke srovnávání jazyků. Ke skřetštině se to dle mého názoru zrovna hodí.)



Hen cheme marg, char snagai lache pavur
hen cheme marg, anto ge mutaltaj,
rha lachant randur haratumai tychle
va savtoch gripuk pavur thar!
Hen gripuk pavur kanch char chrutan,
rhe thar snagai untul char mule,
pavur thar nuvtuche va rha chrutul,
thar haratumai anto ge!

Refrén

Savtoch gripan thar anto,
han rajne savte thar!
Pavur-mun anto gachpe
va gachpant skurutai!

(Jelikož rytmus sedí, můžete si dokonce i zazpívat.)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel | Web | 22. května 2010 v 10:14 | Reagovat

je dost podobná turečtině... ta zní jako když něco říkáš pozpátku... možná, kdo ví, mají společné předky :D
jen mne neobviňuj z rasizmu :D

2 pazelv | Web | 23. května 2010 v 22:06 | Reagovat

[1]: Souvislost s turečtinou mne nenapadla, ale proč ne :-)) konečně, pro všechny Evropany Turci byli až někdy do sedmnáctého století zaostalí a krutí nájezdníci, a myslím, že by vlastně mohli být inspirací pro skřety ve fantasy říších... :-)) Ale rozhodně to nebyl záměr.

3 Dullsinea | E-mail | Web | 5. června 2010 v 13:37 | Reagovat

Páni....Co si ty lidi v dnešní době ještě  nevymyslí.Souvislost s turečtinou by mi taky nedocvakla...ani nevím, jestli jsem turčtinu někdy v životě slyšela.

Jinak, díky za komentář na blogu ke článku o vegetariánství..naprosto s tebou souhlasím.

4 Dreusa | 21. července 2016 v 21:21 | Reagovat

Snaga :D Pán Prstenů je inspirací pro všechno :D Jinak jsem se chtěla zeptat (pokud tenhle blog ještě spravuješ), učíš se ty jazyky, které vymyslíš? Já s tím mívám problém, když se nějakým jazykem zabývám delší dobu, zapomenu třeba, že už jsem dané alovo vytvořila a pak se to matlá dohromady ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama