Pravidla slušnosti - George Washington

22. září 2011 v 19:52 | Paželv

Pravidla slušnosti a jemných mravů ve společnosti i v rozhovoru

The Rules of Civility and Decent Behaviour in Company and Conversation

George Washington



Následující text si vypsal šestnáctiletý George Washington z francouzských knih o etiketě. Zaštítěny slavným jménem jsou tyto osobní poznámky vydávány a překládány dodnes... Textu se však nedá upřít jistý filosofický základ, který mnoha příručkám o etiketě chybí.




  1. Ve společnosti čiň každou věc s jistým příznakem úcty vůči všem shromážděným.
  2. Ve společnosti se nedotýkej rukama žádné části svého těla.
  3. Neukazuj svým společníkům nic, co by je mohlo znechutit.
  4. V přítomnosti druhých si nezpívej, nebroukej, nebubnuj prsty nebo nohou.
  5. Kýcháš-li, smrkáš, vzdycháš či zíváš, čiň tak nehlučně a v soukromí, nemluv, když zíváš, raději si dej před tvář kapesník nebo ruku a odvrať se.
  6. Neklimbej, když někdo mluví, neseď, když druzí stojí, nemluv, když bys narušil klid, nejdi dál, když jiní zastaví.
  7. Nepřevlékej se, nejsi-li sám, a nevycházej ze své ložnice nedostatečně oblečen.
  8. Při hře a u krbu je dobrým zvykem uvolnit místo nově příchozímu a nemluvit více, než je obvyklé.
  9. Neplivej do ohně, nestav se příliš blízko před něj, nepřibližuj ruce ani nohy k plamenům, abys je zahřál, zvláště peče-li se na ohni jídlo.
  10. Když si sedáš, sedej si tak, aby byly tvé nohy přímo a pohodlně, abys je nemusel křížit nebo si dávat nohu přes nohu.
  11. Neupravuj se před jinými ani si neokusuj nehty.
  12. Nepotřásej hlavou, nohama, rukama, nekoulej očima, nezvedej obočí, nevrašti rty a nepotřísni nikoho svým prskáním, když s ním mluvíš z přílišné blízkosti.
  13. Havěť jako vši a blechy zabíjej mimo dosah ostatních, uvidíš-li někde na zemi nečistotu nebo plivanec, zakryj jej opatrně nohou, uvidíš-li jej na šatě svého společníka, v soukromí jej odstraň, pokud na svých vlastních šatech, požádej někoho o odstranění.
  14. Neotáčej se k druhým zády, zvláště ne při rozhovoru, netřes se stolem, pokud někdo jiný čte nebo píše, nenakláněj se nad stůl.
  15. Udržuj si nehty čisté a krátké, rovněž ruce a zuby uchovávej v čistotě, ne však nápadně.
  16. Nenadouvej tváře, nevyplazuj jazyk, neotírej si ruce nebo vous, nešpul rty ani se do nich nekousej, neotvírej příliš ústa.
  17. Nelichoť nikomu a nežertuj o těch slastech, s nimiž se nemá žertovat.
  18. Nečti ve společnosti knihy, dopisy ani noviny, pokud není vyhnutí, požádej o dovolení odejít, nepřibližuj se ke knihám či písemnostem druhého, aby se nezdálo, že je čteš, nehodnoť je, nejsi-li tázán a také se nepřibližuj k nikomu, kdo píše dopis.
  19. Ať je tvůj výraz v tváři příjemný, ve vážné rozpravě však musí mít jistý příznak vážnosti.
  20. Gestikulace musí být přiměřená námětu rozhovoru.
  21. Nevyčítej nikomu, co mu příroda odepřela, ani na tyto věci nemysli.
  22. Nedávej znát, že se raduješ z cizího neštěstí, i kdyby to byl tvůj nepřítel.
  23. Vidíš-li potrestaný zločin, můžeš cítit vnitřní potěšení, vždy však projev soucit s trpícím trestancem.
  24. Nesměj se příliš často nebo hlasitě při veřejných představeních.
  25. Nadbytečným komplimentům a vší strojenosti je třeba se vyhnout, neměly by se brát na lehkou váhu.
  26. Když smekáš před význačnými lidmi, před šlechtici, soudci, kněžími a tak dál, čiň tak uctivě, pokloň se méně nebo více podle zvyku urozených a význačnosti dotyčného. Smekáš-li před sobě rovným, nikdy neočekávej, že začne jako první, ale smekni, nežádá-li si příležitost větší obřadnost. Pokud jde o způsob pozdravu a odpověď na něj, přidrž se nejobvyklejšího zvyku.
  27. Je neslušné vyzývat vznešenějšího, aby nechal na hlavě, stejně jako je neslušné to neudělat při opačné příležitosti. Dále pak nečiní dobře ten, kdo příliš spěchá s opětným nasazením svého klobouku, musí si jej však nasadit hned na první, nejvýše na druhou výzvu. Co je zde o pozdravování platí také při usedání, usedání při příležitostech, kde není omezeno, je velmi složité.
  28. Osloví-li tě někdo, když sedíš, vstaň, i kdyby ti byl podřízen, když mluvíš o zúčastněných, seřaď je podle jejich významnosti.
  29. Potkáš-li někoho významnějšího, než jsi sám, zastav se a posečkej, zvláště ve dveřích nebo v úzkých prostorách, a nech ho projít.
  30. Při chůzi je ve většině zemí nejvýznamnější patrně místo po pravé ruce, proto se vždy postav po levici toho, komu chceš prokázat čest. Jdou-li však vedle sebe tři lidé, nejvýznamnější je ten uprostřed. Rovněž ve dvojici jde nejvýznamnější nejblíž ke zdi.
  31. Přesahuje-li někdo své společníky dalece, ať již věkem, majetkem či zásluhami, a přesto přepustí své místo méně významnému, ať již doma nebo u druhých, je třeba odmítnout, onen by to však neměl nést příliš těžce ani svou nabídku opakovat.
  32. Sobě rovnému nebo nepříliš méně významnému přenech čestné místo ve svém domě, tento to musí zprvu odmítnout, na druhou výzvu však přijmout, uznávaje svou nehodnost.
  33. Ti, kteří si svou důstojností či úřadem zasluhují společenskou významnost, avšak jsou příliš mladí, nechť ctí za sobě rovné ty, kteří jim odpovídají rodem nebo jinými vlastnostmi, i kdyby neměli žádnou veřejnou funkci.
  34. Je dobrým mravem dávat přednost tomu, s nímž mluvíme, před námi samými, zvláště pak jsou-li společensky nad námi, v takovém případě nesmíme v žádném případě začít rozhovor.
  35. S obchodníky mluv krátce a věcně.
  36. Řemeslníci a vůbec lidé nízkého původu se nemají účastňovat společenských událostí panstva, leda nepříliš často a s úctou. Lidé vyššího rodu nechť jsou k nim shovívaví a zdvořilí, ale bez povýšenosti.
  37. Mluvíš-li s někým, nenakláněj se k němu ani mu nehleď přímo do tváře, ani se k němu nesnaž dostat příliš blízko, ale udržuj se na krok od něho.
  38. Navštěvuješ-li nemocného, nehraj si na lékaře, když to neumíš.
  39. V dopisech i v rozhovoru nazývej každého správným titulem dle jeho hodnosti a místních zvyků.
  40. Nikdy se nepři s významnějšími, vždy přednes svůj soud nanejvýš skromě.
  41. Neuč sobě rovného něco, co sám umí, to zavání povýšeností.
  42. Nechť je tvá zdvořilost přiměřená důstojnosti místa a toho, s kým mluvíš, je směšné mluvit stejně se sedlákem jako s knížetem.
  43. Nevyjadřuj před nemocným nebo trpícím svou radost, opačný pocit by jen prohloubil jeho bídu.
  44. Když někdo vynaloží všechnu svou snahu a přesto neuspěje, není spravedlivé ho za to kárat.
  45. Když máš někomu něco vytknout nebo poradit, uvaž, zda tak má být v soukromí nebo veřejně, kdy a jakými slovy t učinit. Ve výtce nechť není ani stín hněvu, nýbrž laskavost a mírnost.
  46. Každou výtku však přijmi s vděkem bez ohledu na to, jak a kdy je pronesena, není však chybou posečkat s odpovědí na příhodnější část
  47. Nežertuj o ničem důležitém, nechť není žádný tvůj vtip ostrý, a pokud řekneš dobrý vtip, nesměj se mu sám.
  48. Kárej jen v těch věcech, v nichž jsi sám nenapadnutelný, vždyť slova hýbají a příklady táhnou.
  49. Nikomu nic nevyčítej ani nikoho neproklínej.
  50. Nevěř všemu, ale žádnou zprávu nezesměšňuj.
  51. Nechť tvé šaty nejsou špinavé, potřísněné či zaprášené, nejméně jednou za den je dávej kartáčovat a dbej, abys na sobě neměl nic nečistého.
  52. Odívej se skromně a snaž se přizpůsobovat spíše přírodě než usilovat o obdiv. Oblékej se jako tví společníci, slušně a řádně, dbaje času a místa.
  53. Nepobíhej na ulicích, nechoď příliš pomalu ani s otevřenými ústy, netřes rukama, nekopej do země, nechoď po špičkách ani po způsobu tanečníků.
  54. Nehraj si na páva, který se dívá všude kolem sebe a sleduje, jestli je dobře vyšňořen, zda mu padnou boty a punčochy a zda je dokonale ustrojen.
  55. Nejez na ulicích ani v domě mimo stanovenou dobu.
  56. Přátel se se ctnostnými lidmi, pokud si vážíš své pověsti, vždyť je lépe být sám, než ve špatné společnosti.
  57. Pokud se procházíš po domě a máš s sebou jen jednoho společníka, je-li významnější, přenech mu místo po pravici a nezastav, dokud nezastaví, neměň směr, dokud tak neučiní on, je-li méně významný, nekráčejte vedle sebe, ale kráčej poněkud za ním, ale stále tak, abyste spolu mohli snadno mluvit.
  58. Nechť jsou tvé promluvy bez zlé vůle nebo bez závisti, neboť je znakem dobré a chvályhodné povahy nechat vždy rozum vládnout nad vášní.
  59. Nikdy před méně významnými neříkej nic nevhodného ani nejednej proti zásadám mravnosti.
  60. Nenaléhej na přítele, aby ti prozradil tajemství.
  61. Nemluv o přízemních nebo oplzlých věcech ve společnosti vážných a učených lidí, ale ani o obtížných otázkách a předmětech, nebo o věcech neuvěřitelných, před lidmi nevzdělanými, když mluvíš s výše postavenými nebo se sobě rovnými, nepoučuj.
  62. Nemluv o smutných věcech, když je u stolu chvíle veselí, nemluv o věcech bolestných, jako o smrti a o zraněních, pokud je zmíní jiní, lze-li, změň téma. Neříkej nikomu o svých snech, leda nejbližšímu příteli.
  63. Člověk by neěl hodnotit své vlastní úspěchy či vzácné duševní schopnosti, a tím méně své bohatství, ctnost a rod.
  64. Neříkej vtipy, když není veselá nálada, nesměj se nahlas a bez příčiny se nesměj vůbec, nevysmívej se cizímu neštěstí.
  65. Neříkej nic, co by mohlo někoho radit, ani v upřímném žertu, i když k němu máš příležitost.
  66. Nebuď drzý, ale přátelský a zdvořilý, zdrav první, naslouchej a odpovídej, nebuď ale zamyšlený, když je čas rozpravy.
  67. Neznevažuj druhé ani nikomu nic nepřikazuj.
  68. Nejdi tam, kde to nevíš, zda budeš uvítán nebo ne. Neraď, pokud nebudeš požádán, a pokud budeš, raď stručně.
  69. Když se dva hdáají, nepleť se do toho, nebuď ve svých názorech tvrdohlavý, když o nic nejde, souhlas s většinou.
  70. Nikomu nevytýkej jeho nedostatky, to přísluší rodičům, učitelům a nadřízeným.
  71. Nevšímej si cizích jizev a vad a neptej se, jak k nim přišli. Co můžeš říct v soukromí, neříkej veřejně.
  72. Nemluv ve společnosti cizím jazykem, ale jazykem, který používáš, a mluv jako vzdělanec a ne jako sprosťák, o obtížných věcech mluv vážně.
  73. Přemýšlej, než promluvíš, nevyslovuj nic nedokonale ani nemluv příliš rychle, ale výrazně a řádně.
  74. Když mluví někdo jiný, poslouchej pozorně a neruš posluchače. Pokud váhá, nepomáhej mu ani ho nepovzbuzuj, nepřerušuj ho a neodpovídej mu, leda až domluví.
  75. Uprostřed rozhovoru se neptej, o čem je řeč, když však přestanou mluvit, když přijdeš, můžeš je zdvořile vybídnout, aby pokračovali. Pokud se mezi posluchače vmísí významný člověk, je vhodné zopakovat, co bylo řečeno.
  76. Hovoříš-li, neukazuj prstem na toho nebo na to, o čem mluvíš, ani se nepřibližuj příliš blízko k tomu, ke komu mluvíš konkrétně.
  77. O obchodních věcech mluv ve vhodné chvíli, ve společnosti nešeptej.
  78. Nikoho nesrovnávej, pokud je někdo společností chválen pro nějakýc tnostný skutek, nezačni chválit někoho jiného pro skutek podobný.
  79. Nemluv o novinkách, pokud si nejsi jistý, že jsou pravdivé. Mluvíš-li o věcech, které jsi slyšel, není vždy vhodné říkat od koho. Tajemství neprozrazuj.
  80. Nemluv ani nečti únavně dlouho, ledaže by se to společnosti líbilo.
  81. Nestarej se záležitosti ostatních ani se nepřibližuj k těm, kdo mluví v ústraní.
  82. Neslibuj, co nemůžeš splnit, ale dané slovo vždy plň.
  83. Když něco vzkazuješ, čiň tak diskrétně a nezúčastněně, ať už cokoli a komukoli.
  84. Když společensky významnější mluví k někomu jinému, nemluv ani se nesměj.
  85. Ve společnosti lidí významnějších nemluv, nejsi-li tázán, pak se ale postav zpříma, nasaď si klobouk a stručně odpověz.
  86. Nedej se strhnout rozpravou natolik, abys nedal každému možnost vyjádřit svůj názor, a přijmi rozhodnutí většiny, zvláště když je jasné, že je právo na její straně.
  87. Vystupuj jako vážný, ctihodný muž, buď pozorný k tomu, co se říká, a neodporuj všemu bez rozmyslu.
  88. Nebuď rozvláčný, neodbočuj od tématu a neopakuj se.
  89. Nepomlouvej nepřítomné, to je nespravedlivé.
  90. U jídla se neškrábej, neplivej, nekýchej ani nesmrkej, ledaže by to bylo naprosto nezbytné.
  91. Nedávej znát přílišné potěšení z požívaného pokrmu, nejez s hltavostí, chléb si krájej nožem, nenakláněj se příliš na stůl a nehledej v tom, co jíš, chyby.
  92. Neber si sůl a nekrájej chleba, máš-li umazaný nůž.
  93. Pokud jde u rozhovor u jídla, je vhodné promluvit o pokrmu. Nepomáhej druhým, pokud si to nepřejí.
  94. Pokud si namáčíš chléb do omáčky, ne víc než jedno sousto najednou. Nefoukej do polévky, aby se ochladila, ale počkej, až vychladne sama.
  95. Nepodávej si jídlo do úst nožem, neodplivuj pecky a nehaž nic pod stůl.
  96. Je neslušné hrbit se příliš nad svůj talíř. Udržuj si prsty čisté, pokud se potřísní, otři je ubrouskem.
  97. Nedávej si do úst nové sousto, pokud jsi nespolkl předchozí, neřež si tak velká sousta, že je nesežvýkáš.
  98. Nepij, když mluvíš, ani se při pití nerozhlížej kolem sebe.
  99. Nepij příliš pomalu ani příliš rychle, před a po pití si otři rty. Nedýchej pak, vůbec nedýchej příliš hlučně, to je neslušné.
  100. Nečisti si zuby vidličkou a nožem, je-li to nezbytné a činí-li tak i ostatní, použij párátko.
  101. Nevyplachuj si ústa v přítomnosti druhých.
  102. Je staromilské povzbuzovat společnost k jídlu, když piješ, nemusíš vždy někomu připíjet.
  103. Ve společnosti významnějších nejez pomaleji než oni, loket se nesmí dotknout stolu.
  104. Tomu nejvýznamnějšímu ve společnosti přísluší rozložit ubrousek a ukončit tak jídlo, musí to však učinit včas a tak, aby se mohl najíst i ten nejpomalejší.
  105. Nikdy se u stolu nehněvej, pokud by byl důvod, předstírej, že není, není nad laskavé porozumění, zejména mezi neznámými lidmi, vždyť dobrá nálada je samostatnýc hod.
  106. Nesedej si sám na čestná místa, ledaže by ti byla určena nebo by tě tam posadil pán domu, neodporuj, jinak způsobíš společnosti potíže.
  107. Mluví-li ostatní, buď pozorný, nemluv však s plnými ústy.
  108. Když mluvíš o Bohu nebo o věcech božství, mluv vážně a s úctou. Cti také své rodiče a poslouchej je, třebaže by byli chudí.
  109. Ať jsou tvé záliby počestné a ne nečestné.
  110. Nechť v tvé hrudi nikdy nevyhasne ta malá jiskřička nebeského ohně, které říkáme svědomí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama